Téma

Z lidí pány všeho tvorstva...

27. března 2011 v 20:00 | Mrs.Uplift
Co mě hodně překvapilo, je fakt, že téměř 50% hlasujících na blog.blog.cz je pro obnovení trestu smrti. Osobně si myslím, že to není moc dobré řešení nějakého (byť děsivého) prohřešku. Jednak pro brutálního vraha to nemusí být třeba tak těžký trest, jako sedět nadoživotí v cele, takže bude nejvíc trpět jeho rodina; jednak se člověk, ať už udělal cokoli, může změnit a litovat svých chyb a jednak se také může jednat o nevinného. V případě, že soud pošle do vězení nesprávného člověka, pořád je možnost, že jednou vyjde pravda na povrch a propustí ho (samozřejmě, že obviněný musel dost psychicky trpět, ale aspoň může dál normálně žít), ale když jej pošlete na injekci, težko už pak svoje rozhodnutí můžete zvrátit.

Po zatčení Otakara T., obviněného ze zabití Aničky, jsem trochu pročítala diskuze vztahující se k článkům na toto téma. Hodně lidí psalo, že si zaslouží zemřít, proč ho zachraňovali po (nakonec podařeném) pokusu o sebevraždu,... Já sem na to jenom tak koukala, nesouhlasila jsem. Já nevím, ale vražda za vraždu mi přijde špatná. Ten člověk udělal opravdu hrozné věci, neomluvitelné, ale zabít? Asi jsem moc "měkká", ale opravdu si nemyslím, že je to správné, nehledě na to, že to je spíše msta než "nezbytné opatření".

Je pravda, že nevím, jaké to je někoho takhle ztratit a doufám, že nikdy vědět nebudu, určitě to musí být pro všechny s touto zkušeností velká bolest a chtějí odplatu. Možná bych se na to v jejich situaci dívala jinak, ale jak píše v Chatrči Wm.Young, odpuštění je něco úžasného a osvobozuje hlavně ty, kteří odpouští. Nechci vám tady dávat rady, jak se zachovat, jedniné, co vám radím je: přečtěte si tu knížku, je úžasná.

Jaký vy máte názor na trest smrti?

Kouříš-smrdíš, škodíš okolí, ale je ti to jedno

16. března 2011 v 20:33 | Mrs.Uplift
Upřímně... kolik náctiletých machýrků s cigárem v puse je natolik závislých, že bez něj už se prostě neobejdou? Že by po týdnu už tak šilhali pokud si denně nezapálí? Já se teda musím přiznat, že nemám vůbec zkušenost s tím, jak silná závislost na cigaretách vzniká, ale myslím si, že takoví ti, co si zapálí pro image by si klidně mohli -když už- počkat na nějaké nevalně navštěvované místo, ne hulit sousedům pod okny, vedle dětského hřiště, na zastávkách nebo před školou. Jenže nejspíš mají pocit, že by nebylo to správné ořechové škodit jenom sami sobě, ono je totiž větší zábava vidět, jak se od vás ostatní odvracejí nebo si zakrývají obličej.

Mně příjde chování kuřáku nehorázně bezohledné. Dobře, sobě ať škodí, je to sice špatný, ale je to jejich rozhodnutí, ale kouřit na veřejných prostorách... Nehledě na to, že lidi, co smrdí opravdu NEjsou in a věřte, že je potom člověk dost cítit. Nevím, jestli vy dokážete posuzovat jen podle vnitřní krásy, ale mně teda není zrovna příjemné sedět v autobuse vedle zapáchající osoby...

Dalo by se taky polemizovat nad tím, proč se vlastně cigarety vyrábí, ale to přenechám jiným...

No, na závěr svého velmi "duchaplného" článku chtěla vzkázat kuřákům: Když už kouříš, dělej to někde mimo frekventovaná místa, když už kouříš, nenuť do toho ostatní, když už kouříš, vyhazuj po sobě špačky, když už kouříš, zamysli se nad tím, jestli bys neměl přestat.

Útěk z vězení

25. ledna 2011 v 12:45 | Mrs.Uplift
depresive
Možná každý člověk už někdy prožil utrpení, prošel si smutnými obdobími a připadal si na světě jako ve vězení. Zbavení se uvěznění chce čas, něčí pouta jsou však až moc pevná a trvalá, že se potom jedinci odhodlávají k zoufalým činnům.

Sebevražda je formou útěku. Někteří možná ztratili svou životní lásku, někoho třeba ostatní šikanují. Lidé s nějak narušenou psychikou v extrémních případech raději překonají strach, který jim brání ublížit si, a sáhnou si na život.

Nemůžu a nechci lidi, kteří se o sebevraždu pokusili nebo ji dokonali, soudit. Nevím, jaký byl jejich příběh a jak bych se na jejich místě zachovala já. Osobně ale zastávám názor, že všechno se za čas vyřeší a bude líp, stačí se třeba svěřit někomu z rodiny nebo kamarádce či kamarádovi a už ten problém není tak hrozný.


+ přikládám článek o sebevraždách dětí a dospívajících (zd)

"S tím blivajzem tady se to nedá srovnat..."

5. ledna 2011 v 17:45 | Mrs.Uplift
"...Myslíte nebeskou manu, babičko?"

(Nevíte, proč to sem píšu? Asi jsem si moc oblíbila Cimrmany :)...české nebe je taky skvělý, musíte se na to někdy kouknout, jinak vás budu považovat za hluboce neznalé :P)

Teď vážně... myslím, že každý jsme si už položili podobnou otázku: Co bude potom, až zemřu? Příjdu do nebe? Reinkarnuju se do zvířete? Budu zase člověk?

Východní náboženství učí lidi, že po smrti se duše povznese na nějakou lepší bytost nebo "přemístí" do něčeho jiného-reinkarnuje, dle mého názoru to tak není...a představa, že brouci by měli být mými předky je dosti depresivní... kolikrát že jsem na nějakého šlápla? Některé říkají, že podle toho, jací budete v životě, takoví budete po smrti... (představte si sebe s milióny na kontě, vilou u moře spoustou přátel a vysněným partnerem, ale budete sobečtí a nafoukaní, proto příští život budete žebráci někde u břehu Vltavy), zajímavé...

...to mně připomíná...když jsem byla ještě malá a bydleli jsme v paneláku, chodila sem si hrát na hřiště u domu a tam byla holka ještě menší jak já (já nevim, možná pětiletá?), sprostá a povídala o tom, že je už její druhý život....by mě zajímalo, kde to slyšela :D


Jako věřící věřím, že po tomhle životě něco bude, krásný svět, ve kterém budou všichni šťastní... Za podmínek, které jsou na Zemi to zní nejspíš dost divně, někdo si možná bude ťukat na čelo,... navíc ani nemáme důkaz, že by Bůh existoval (ono by se jich našlo spousta, ale většina lidí si je odmítá připustit), ale víte co? I když není vědecky prokázaný fakt, že nad námi žije něco nepředstavitelného, přesto mi něco pořád říká, že to jinak není, jinak to být prostě nemůže.

Podle mého posmrtný život není blbost, i když když si řeknete ---posmrtný život---, musím uznat, že to tak zní.

podpis

Milý Ježíšku (a klidně i Santo, ať je to tuplovaný)...

13. prosince 2010 v 15:54 | Mrs.Uplift
...se mnou to budeš mít náramně těžké!

Nejen že si přeju materiální věci, ale i ty, co se koupit nedají nebo to vůbec nejsou věci. Začnu těmi hmotnými...přála bych si foťák, doufám, že víš jaký...je celkem drahý a koupíš ho třeba v Brně, když si najedeš na google mapy a zadáš tam megapixel, tak to určitě najdeš ;). Dále bych prosila notebook...já vím, rodiče mi ho slibují po maturitě, ale kdybys mi ho koupil ty, nebo je aspoň popohnal, nezlobila bych se :). Tak...potom bych prosila klavírní křídlo, nejlépe tu úžasnou Yamahu z Hradce..., Twillight ságu, skákací boty (ale to jenom kdybys nevěděl, co zrovna dělat), lyže (můžou být i z bazaru, já jenom abych si je třeba mohla střídat se snb), a ještě bys mi mohl poskytnout nějaký ty penízky na oblečení, boty...

A teď to bude ovšem těžší...prosím, přivez mi do rodiny pohodu a lásku, kdybys cestou narazil na nějakýho skvělýho kluka, tak bych se taky nezlobila :), pak prosím, aby mi zůstali mí přátelé a abys i jim dal do života spoustu štěstí.

Děkuju moc, jsi strašně hodnej ;)

Tvoje Lenka



PS: Omlouvám se, že tento dopis není určen vám a přesto jej tady zveřejňuji, ale určitě i Ježíšek (nebo Santa) jde s dobou a má doma počítač, tak mu chci usnadnit práci, aby nemusel jezdit až k nám :).

Stmívá se na Harryho Pottera

5. prosince 2010 v 20:18 | Mrs.Uplift
Musím se přiznat, že v poslední době mi téma týdne moc nesedí. Vždycky když už je to víceméně rozhodnutý pro nějaký takový téma, jaký teď pravidelně bývají, tak jenom nepřítomně koukám, co se na tohle dá jakože napsat...

A to i teď, u "Má oblíbená kniha". Jako rovnou můžu napsat: Žeru Harryho Pottera a Stmívání a je to hotovo. Děj sem psát nebudu...tak co?

Tak dobře...a teď už k tématu....opravdu moje oblíbené knihy jsou HP a Twillight. Proč? No Stmívání protože je tam úžasný upír, kterého bych chtěla mít doma (i když přímo upír by být nemusel, stačilo by, kdyby se choval jako ve filmu) a obyčejná holka, která s tím dokonalým upírem chodí, takže mi to tak trochu dává naději, že i já bych mohla někoho tak úžasnýho potkat, i když to se stává asi jenom ve filmu...  A HP se mi líbí asi proto, že je to velmi poutavě napsaný a občas by se mi líbilo znát taky kouzla :D, ale to je jenom taková poťouchlá představa ;).

Takže asi tak, víc toho ode mě neočekávejte, jsem vyčerpadá z tanečních :D...mějte se

btw.: Co mikuláš? Ani nevíte, jak je mamka super mikuláš, ani se nenadějete a sedíte u PC s pytlíkem Vext a dalšími sladkostmi ;)...

Voulez vous un déjà vu?

22. listopadu 2010 v 20:22 | Mrs.Uplift
Dokonalý rým, co? Aha, tak ne, sem četla [deža vu]

Podle našeho profesora na zsv je déjà vu porucha mozku (teda samozřejmě na to nepřišel on, ale od něj jsem to poprvé slyšela)...zajímavá porucha mozku...myslím, že jsem slyšela i o tom, že se to často stává lidem ve stresu nebo nějak vytíženým...

Dřív jsem občas mívala déjà vu a je to fakt zvláštní pocit, že něco prožíváte podruhý, úplně stejně... to bylo asi tak před rokem a půl nebo ještě dýl (?) a od té doby nic...

Měli jste už někdy déjà vu?


+ něco o déjà vu, protože se mi zdá článek moc krátký (source)

Dva klíčové prosesy
Ke spuštění pocitu déjà vu jsou
zapotřebí dva klíčové momenty. Náš mozek nejprve začně ověřovat, jestli
nastalou situaci, okolní krajinu nebo třeba jen úryvek z nějakého
proslovu už někdy předtím neukládal do paměti. Tuto činnost obvykle
spouští přítomnost povědomých impulzů. Pokud situace splní několik
kritérií, je tedy dostatečně podobná, nebo zahrnuje více prvků, které
známe (i z několika různých zdrojů), dojde ke druhé klíčové akci. Tou je
vyhodnocení situace jako již jednou prožité.
Akira O' Connor z
britské University of Leeds se chtěl přesvědčit, jestli tyto dva procesy
mohou v našem mozku proběhnout nezávisle na sobě. Za pomoci hypnózy se
proto snažil u doborovolníků spustit pouze druhou akci. Pokud by se mu
tímto způsobem podařilo navodit pocit déjà vu, posílilo by to hypotézu o
principu vzniku tohoto jevu.

První vločka

17. listopadu 2010 v 21:08 | Mrs.Uplift
V nedohlednu?

Tak už máme sedmnáctého listopadu a po sněhu ani památky. Moc se těším na hory, na snowboard, na toho pěknýho vlekaře...:D...no nic, zkrátka se mi už docela stýská po sněhu, ale na druhou stranu si říkám, že je lepší, aby začlo chumelit tak na začátku prosince, aby to vydrželo do Vánoc, protože Vánoce na blátě nemají to pravé kouzlo...

Téma týdne: Fantasy

21. října 2010 v 17:35 | Mrs.Uplift
Fantasy-fantazie, budu psát o fantazii, ne o fantasy jako takovém (neznám), nakonec se toto téma dá vyložit i takto ;)

Fantazie...

je svět, ve kterém se cítíme báječně, plní se nám ty největší sny, svět, do kterého utíkáme před realitou, která nás mnohdy tíží. Nejlepší je, že fantazii se meze nekladou, ať už sníme o čemkoliv, je to splnitelné a to je na tom to krásné :). Ráda zavítám do tohoto světa a všechny starosti se jakoby vytratí, pak si ale taky musím uvědomit, že život není jen o "létání v oblacích",ne bez toho, aby pro to člověk něco udělal. Není tedy dobré si pořád o něčem nechat jen zdát, když něco opravdu chceš, něco pro to dělej! :))

fantazie

Mrs.Uplift

Téma týdne: podzim

10. října 2010 v 12:56 | Mrs.Uplift
javor//Mrs.Uplift

Podzim


Je to krása, když procházíte kolem nádherně zbarvených stromů a slyšíte šustění listů pod nohama. Slunce už sice nemá takovou sílu, ale když vykoukne, zlepší vám náladu a zaplaví přírodu zlatavým světlem. Mám ráda začínající podzim. Pak se ovšem zlomí a místo sluníčka příjdou plýskanice a nedá se nic dělat, je pochmurno a sychravo. V tu dobu už se těším na zimu až budu moct vytáhnout prkno a jezdit.

Mrs.Uplift
 
 

Reklama